Co vás zajímá

  1. Problematika rosení skel
  2. Jakou dřevinu je vhodné použít pro výrobu oken?
  3. Problematika samotné výměny oken
  4. Problematika přesklívání původních špaletových oken jednoduchým sklem izolačním dvojsklem

1. Problematika rosení skel

Velmi diskutovaným problémem je rosení skel oken. V první řadě si musíme říci, že žádné okno ani sklo nevyrábí vodu. Ta voda, co "teče" po skle je důsledek fyzikálního jevu zvaného kondenzace vlhkosti okolního prostředí, který nelze zcela odstranit, ale za určitých podmínek jej můžeme omezit.
Vzduch obsahuje vodu ve formě vodních par, jejíž množství je omezené a závislé zejména na teplotě a relativní vlhkosti.
Hlavní faktory, které mají vliv na vznik kondenzace vlhkosti na skle :
- Venkovní teplota ( při mrazech dochází k ochlazování exteriéru budovy (tedy i skel oken)
- Vnitřní teplota a vlhkost v místnosti (největším zdrojem dýchání, nejvíce při spánku, sušení prádla vaření, pokojové květiny aj.)
- Tepelně izolační schopnost zasklení - kolik chladu "převezme" sklo z exteriéru
- Proudění vzduchu podél okna -zda je pod oknem zapnuté topení, které ohřívá svým teplým prouděním sklo
- Pravidelné a důkladné vyvětrání místnosti tak, aby došlo k výměně teplého a vlhkého vzduchu za suchý a studený, který se daleko rychleji (a proto také levněji ohřívá)

Problém rosení je takřka nulový u takových špaletových oken, ve kterých je ve vnějším okně izolační dvojsklo Ug=1,1, těsnění a celoobvodové kování. Jednoduché sklo ve vnitřním okně, na kterém se může kondenzát objevit má teplotu interiéru a proto zde k rosení nedochází.
Pokud ale investor požaduje jednoduché zasklení do vnějšího okna a izolační dvojsklo vnitřního okna, nastane jev, že exteriérové sklo je natolik chladné, že na něm může docházet ke srážení interiérové vlhkosti a tím rosení skla.

Jednoduchá okna s izolačním dvojsklem, těsněním a celoobvodovým kováním (eurookna) mají samozřejmě chladnější sklo, které za určitých podmínek může být vhodným prostorem pro srážení interiérové vlhkosti. Stěny mají daleko nižší U (tepelnou propustnost) než sklo nebo celé okno. Pokud se ale dodržují a respektují výše uvedené faktory, není nutné se rosení obávat

V případě extrémních mrazů se krátkodobě může rosení skel objevit, v těchto případech je nutné co nejvíce větrat a topit a hlavně vlhkost z oken otřít.
Zvýše uvedeného vyplývá, že pokud je okno vyrobeno dle závazných ČSN a certifikováno (to si můžete ověřit vyžádáním si certifikátu okna) a je správně namontováno (kotvy, pěna, komprimační páska...), stačí dodržovat klasická opatření pro užívání oken a problém rosení oken (skel ) byste neměli řešit, kromě samozřejmě extrémních klimatických situací.
Věříme, že těchto problémů budete řešit co nejméně.

2. Jakou dřevinu je vhodné použít pro výrobu oken?

Velmi často tuto otázku slyšíme. Názory výrobců se samozřejmě různí podle materiálu, jaký pro výrobu oken používají. Přestože se dočítáme, že 90% výrobců používá smrk, my používáme borovici. Máme pro to důvody ne ekonomické (smrk je levnější), ale kvalitativní a odborné, které shrnují dva následující body :

1. všechna původní historická okna byla vyráběna z dubu, modřínu nebo borovice (většina špaletových oken, která měníme z let před rokem 1950 byla z borovice, až v době výroby panelákových oken došlo k masivnímu používání smrku).

2. tabulka "průměrné hodnoty mechanických vlastností dřevin" celkem jasně ukazuje , jaké jsou mechanické vlastnosti jednotlivých dřevin, které jsou vhodné z našich tuzemských dřevin pro výrobu oken. A z hlediska poměru cena/výkon nám nejlépe vychází znovu borovice.

Samozřejmě asi "nejlepší" okna by byla z dubu, ale jeho cena je až 4x vyšší než cena borovice nebo smrku. Z toho důvodu je poptávka po dubu velmi malá.

Mnoho oponentů borovice argumentuje tím, že pod bílou barvou žloutne. Kdysi se toto stávalo, ale kvalitní a odborný výrobce používá pod bílou barvu ještě jeden speciální nástřik, který případnému zažloutnutí (proniknutí pryskyřice) zabrání, takže tento problém by již neměl existovat, protože kvalitní povrchové úpravy již toto řeší.

Naopak pro výrobce oken je borovice pracnější na opracování, protože vzhledem k většímu obsahu pryskyřice (mastnotě) se rychle zanášejí stroje (musí se častěji čistit), ale hlavně dochází k velké spotřebě brusného materiálu - houbiček nebo brusiva u ručních brusek. Vzhledem k tomu nelze používat pásové brusky, které velmi zrychlují broušení, kdy vlivem nanášení pryskyřice na brusný pás by mohlo dojít k probroušení. Takže kdo vyrábí okna z borovice, zákonitě musí brousit pouze ručně houbičkami, brusným papírem nebo ručními bruskami.

Výše uvedené je samozřejmě zase subjektivní názor výrobce oken, který vyrábí z borovice a ne ze smrku. Toto naše rozhodnutí nevzniklo z touhy ušetřit, ale z přesvědčení, že i přes zvýšené náklady dodáme zákazníkovi staletími prověřenou kvalitu.

3. Problematika samotné výměny oken

Výměna oken v jedné bytové jednotce trvá většinou dva dny. Maximální počet vyměněných špaletových oken rámci jednoho dne je 7 ks. Okna se mění z interiéru. Ze strany zákazníka je třeba vyklidit přístupové cesty od vstupu do bytu k oknu, aby mohli naši pracovníci okno k otvoru donést (přístupovou cestu si ochranným materiálem zajistíme my) a je třeba odklidit vše cca 1, 5 m od okna pro manipulaci s oknem při demontáži a montáži. Tady se někdy objevuje problém, že dodatečně byly v bytových domech rozděleny byty a nové dveře byly v klasických rozměrech na výšku 197 cm kudy některá špaletová okna nelze kvůli rozměru pronést. Tady máme 3 možnosti : pokud to není vysoko, pomocí lan vyneseme z exteriéru do interiéru domu nebo použijeme plošinu nebo lešení a pokud ani toto není reálné, okno na dílně "rozebereme" a sestavíme znovu v interiéru.

První operací je demontáž starého okna, vnitřního parapetu a případně i vnějšího parapetu (pokud je požadavek na montáž nového, v opačném případě ojde po montáži nového okna k napojení původního vnějšího parapetu do parapetní drážky nového okna). Vše je námi i dle dohody ekologicky likvidováno.

Dalším krokem je příprava stavebního otvoru pro montáž nového okna, očištění a vyrovnání otvoru pro nové okno, potom následuje montáž nového okna kotevními prvky a montážní pěnou za použití komprimační pásky, která vytvoří těsnící výplň mezi rámem okna a zdí ve vnější špaletě.

K usazenému oknu se montují vnitřní parapet a případně vnější parapet nebo se napojí vnější parapet stávající.

Po vytvrdnutí montážní pěny je provedeno zednické zapravení nebo olištování okna z vnitřní strany, popř. kombinace obou.

Po zaschnutí omítky je provedena malba, vyplnění vnější spáry ve špaletě akrylátem, který zabrání průniku vlhkosti do spáry vyplněné komprimační páskou, očištění okna a jeho okolí včetně hrubého úklidu po montáži okna, nasazení kliček a seřízení okna.

Funkční okno je předáno zákazníkovi i s předanými prostory ve stavu k čistému úklidu. Každý zákazník se má právo vyjádřit k průběhu i kvalitě montáže na formuláři "Spokojenost zákazníka s montáží", zároveň obdrží s předávacím protokolem i technický list a návod k údržbě oken a dveří.

Jako malý dárek obdrží od nás každá bytová jednotka tzv. udržovací set výrobce povrchové úpravy oken AIDOL PFLEGE SET.

I když výměna oken je v každém případě pro zákazníka náročným momentem, snažíme se s našimi lidmi tuto situaci zákazníkovi maximálně ulehčit a zkrátit tak, aby výměna byla krátkým momentem před dlouhou spokojeností při užívání nového okna se všemi uživatelskými a energetickými výhodami.

4. Problematika přesklívání původních špaletových oken jednoduchým sklem izolačním dvojsklem

Při rozhodování o výměně původního špaletového okna, které je zasklené 3 milimetrovým sklem, s rozvorovým nebo jazýčkovým kováním a bez těsnění, nebo alespoň zlepšení tepelně izolačních a hlukových vlastností tohoto okna jako první řešení se většinou nabízí zatěsnění křídel a přesklení vnějších křídel okna izolačním dvojsklem.

Zatěsnění křídel :

Z našich zkušeností a hlavně zkušeností uživatelů oken doporučujeme zatěsnit vnější okno, máme 2 možnosti :

Nalepovací těsnění - lepí se většinou do rámu vnějšího okna, výhodou je , že je to jednoduchá montáž, kterou zvládne uživatel sám, a nízká cena i dostupnost v obchodech pro hobby. Nevýhodou je, že mezi rámem okna a rámem křídla je velmi malá vůle a pokud je zvoleno vyšší těsnění, může docházet po nějaké době k průhybu křídla a ztíženému zavírání okna.Zafrézované těsnění do křídla okna - vhodnější z hlediska vyplnění mezery mezi rámy okna a křídla. Nevýhodou je pracnost, potřeba povrchové úpravy a oslabení rámu křídla.

Další diskutovanou otázkou je kam těsnění dát, jestli do vnějšího okna nebo do vnitřního. My doporučujeme do vnějšího okna, protože tím zamezíme průniku vlhkosti z exteriéru do špalety. Někdo preferuje vnitřní okno, ale bohužel jsme viděli naprosto zničené špalety oken i s vnějšími okny. Poslední variantou je utěsnění obou křídel, ale v tom případě je třeba nahoře "prostřihnout" těsnění, aby proudil vzduch a nekondenzovala vlhkost ve špaletě.

Vše předešlé je jen snaha o prodloužení životnosti a utěsnění spár, kudy může pronikat vzduch a vlhkost.

Přesklení oken izolačním dvojsklem :

Předem je důležité si uvědomit, že stávající okno je konstruované i se závěsy (panty) na určitou váhu skla. Dříve používané sklo bylo jednoduché o tloušťce 3 mm, kde tepelná prostupnost skla Ug =5,8 a 1 metr čtvereční skla váží cca 6- 7 kg . Dnešní používaná dvojskla s argonem a tzv. měkkou vrstvou ve složení 4-16-4 mají tepelnou prostupnost skla Ug=1,1 a 1 metr čtvereční váží cca 20 kg. Takže rozdíl váhy skel na 1 metr čtvereční je skoro 14 kg. Dále jednoduché sklo nebylo zafrézované, naproti tomu dvojsklo, aby plnilo funkci, jaká se po něm žádá, je třeba zafrézovat do rámu křídla min. do hloubky 18 mm v šířce 24 mm. Tím se hodně oslabí "masa" rámu a značně i ztenčí. Vlivem tohoto dochází k prohýbání rámů křídel, svěšení závěsů a k rychlejší jejich destrukci.

Toto je důvod, proč přesklívání původních špaletových oken dvojskly nedoporučujeme a proto ani neprovádíme, protože tím se jen urychluje destrukce okna.

Původní okno lze vylepšit především esteticky (opravit nátěr, vyměnit nebo doplnit kličky, doplnit popř. uhnilé křídlové okapničky, přesklít stejným sklem), ale tepelně technické vlastnosti nemůžeme dlouhodobě upravit na nové hygienické podmínky a požadavky - to znamená lepší tepelnou prostupnost, kde celé špaletové okno dnes dosahuje Uw=1,1 a vzduchovou průzvučnost Rw=44 až 47 dB.

Tyto vlastnosti mohou bohužel splňovat pouze nová okna. A to okna vyrobená novou technologií s izolačním dvojsklem, zafrézovaným těsněním a celoobvodovým kováním, která splňují současné platné a závazné normy ČSN.

Případné další informace vám rádi sdělíme i osobně, kontaktujte nás.

Váš TRUSTAV s.r.o.